11.září 2001 (ctvrta část)

6. listopadu 2010 v 22:15 | já

Interní prověrka CIA

Generální inspektor CIA kontrolující interní zprávy CIA před 11. zářím byl ostře kritický k práci vyšších důstojníků CIA, kteří neudělali vše potřebné pro zastavení terorismu. Zejména nezadrželi dva z útočníků (Nawaf al-Hazmi a Khalid al-Mihdhar), když vstoupili na americké území a informace o nich nepředali FBI.[9]

Památník obětí

Vítězným projektem pro stavbu památníku obětí se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera. Jejich práce s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti) počítá s vytvořením dvou nepříliš hlubokých "nádrží" přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, budou po vnitřních stranách instalované jména všech obětí z 11. září
2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února
1993. Do soutěže se zapojilo více jak 5000 projektů. Vítězná práce se již začala realizovat.

Politické důsledky

Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním "uchopitelného" viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě al-Káida, jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal Afghánistán, na jehož území al-Káida vedená Usámou bin Ládinem cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. 7. října
2001 USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz Válka v Afghánistánu).
Dalším politickým důsledkem katastrofy z 11. září bylo vítané oteplení vztahů Ruska a USA. Ruský prezident
Vladimír Putin velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také Bush mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti Talibanu. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů NATOnovým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti terorismu a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadenému členovi paktu.

Reakce světových vůdců

Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro anglickou královnu Alžbětu II. byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro papeže
Jana Pavla II. nevýslovným hororem.Generální tajemník OSN
Kofi Annan vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro českého prezidenta Václava Havla to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. Francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. Britský premiér Tony Blair zase poukázal na tento masový terorismus jako na nové zlo v dnešním světě. Italský premiér Silvio Berlusconi se neobával vyzvat na konfrontaci s teroristyruský prezident Putin jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti terorismuJaponský ministerský předseda Junichiro Koizumiřekl, že takovýto druh terorismu nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ubezpečoval, že Evropská unie bude pevně a plně stát za Spojenými státyafghánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawakil po útocích prohlásil, že Taliban odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv terorismus v jakékoliv formě. V iráckém rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si USA zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu kubánská vláda nazvala katastrofu za americkou národní tragédii.

Ekonomický dopad

New York Stock Exchange byla v důsledku událostí z 11. září po 4 dny zavřena.
Ekonomický dopad teroristických útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje penězi v objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto hospodářství je velmi diverzifikované a decentralizované, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které se útoky příliš nenarušily.
Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytváří prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též pokračující stoupající nezaměstnanost. V roce 2001 přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V prosinci
2001 dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8 %, což je nejvíce za předešlých šest let.


Zničení WTC jako největší pojistná událost způsobená člověkem v historii

e vyšetřovací zprávě FBI se uvádí, že teroristé měli k dispozici na útoky na americké cíle půlmiliónový rozpočet. Sumu přibližně 500 tisíc USD odeslali z Německa na účet jednoho z teroristů. Odhaduje se, že teroristé za tuto "cenu" způsobili škody jen v New Yorku ve výši 40 miliard dolarů. V této astronomické sumě je už zahrnuté vyčištění Ground Zero, přebudování podzemních chodeb a metra. Jelikož v New Yorku a konkrétně ve WTC sídlilo několik společností s celosvětovou působností, dosah tragických událostí se poměrně rychle promítl do oblasti financí, hlavně však do pojišťovnictví.
Mezi prvními informacemi z New Yorku se objevily i první obavy pojišťoven z USA, ale i z Evropy. Oprávněně se domnívaly, že náhrada škod po teroristických útocích v USA dosáhne několik miliard dolarů. I největší světová pojišťovna, mnichovská
Rück, vyslovila obavy z velkého finančního zatížení. Protože byl náraz letadel záměrným útokem a teroristické činy patří do souboru událostí krytých pojišťovnami v USA, pojišťovny musí vyplatit pojistné sumy.
Hodnota akcií pojišťovacích gigantů jako jsou GeneraliMunich Re.Allianz a Swiss Re. v reakci na zprávy o útocích prudce klesla. Je zajímavé, že právě 11. září měl na 88. poschodí WTC jednat jeho majitel s právníky o důsledcích případného teroristického útoku na obě budovy. Larry Silverstein si Světové obchodní centrum pronajal na 99 roků teprve v srpnu
2001. Pojišťovny nepočítaly s tím, že obě budovy WTC budou zničeny současně anebo krátce po sobě, proto nebyly pojištěné dostatečně vysoko. Vlastně pojištěná byla jen jedna věž. Nikdo totiž nepředpokládal, že by mohly spadnout obě naráz. Odvoz 1,3 miliónů tun
železabetonu a ostatního znehodnoceného materiálu a vyčištění místa, kde stála "dvojčata", stálo 7 miliard USD. Stavitelé věže měli dostat od pojišťovny jen 1,5 miliardy dolarů, což je jen o něco více než byly náklady na postavení centra v 70. letech. Těsně před pádem "dvojčat" však tyto budovy ohodnotili na 5 miliard USD.

Výdaje státního rozpočtu USA

Rozpočet Bushovy administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard USD na domácí bezpečnostní programy a Bílý dům vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok 2002 na bezpečnost 34 miliard dolarů. Podle Ministerstva obrany USA samotné vojenské operace v Afghánistánu stály přibližně 2,9 miliardy dolarů a 1,8 miliard stála ochrana amerických míst Národní gardou v době války. Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard dolarů v letech 2001 až 2006. Z prvního balíku peněz, které Kongres poskytl americkému prezidentovi bezprostředně po 11. září pro boj s terorismem (40 miliard USD), Bílý důmvyčlenil pro obranu 17 miliard USD, 11 miliard přidělil městu New York a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti.

Psychologický dopad

Psychologický dopad teroristických útoků je též očividný. Byly vypracovány studie amerických psychologů, které ukazují, že obyvatelé New Yorku podléhají po zářijových událostech roku 2001 dvakrát častěji depresím než ostatní Američané. U mnohých byl diagnostikovaný posttraumatický stres, který moderní psychologie poznala v podstatě až jako následek války ve Vietnamu. Podle hloubkových studií až 13 % obyvatel New Yorku prožilo v den tragédie akutní paniku a záchvat strachu, pocit ohrožení vlastní existence, což potvrzuje i Newyorská akademie medicíny. Deset procent obyvatel v souvislosti s tragédií pociťovalo depresi, mnozí trpěli vážnou nespavostí. Jedině úder na Pearl Harbor z roku 1941 je srovnatelný s těmito útoky na území Spojených Států, které vyvolaly semknutí obyvatel, sjednocení v proválečném myšlení a ústupky ze strany osobní svobody.

Konspirační teorie

Související informace lze nalézt také v článku Konspirační teorie o útocích z 11. září.
Po útocích se vynořila řada konspiračních teorií zpochybňujících oficiální verzi útoků. Stoupenci konspiračních teorií vycházejí z nesrovnalostí a rozdílů od oficiálních prohlášení. Nejčastěji namítají, že po zjištění unesených letadel byly suspendovány standardní postupy, které by znemožňovaly větší ohrožení; z povahy pádu budov a seismologických údajů argumentují, žeSvětové obchodní centrum bylo zničeno kontrolovanou explozí; z absence záběrů s letadlem a velikosti zásahu spekulují, že do Pentagonu nenarazilo konvenční letadlo ale vojenská raketa; a z toho všeho usuzují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala.
Autoři těchto teorií překračují rozsah samotných útoků, dávají do souvislosti momenty, které jejich datu o několik dnů až let předcházely a naopak co útoky umožnily administrativě George W. Bushe; vyhodnocují pohyby na burze akcií zbrojařských firem těsně před útoky, či kritizují jednání prezidenta před útoky a během nich i jeho vztahy s obchodními partnery ze Saúdské Arábie.
V poslední době vynořivší se problém ropného vrcholu, spolu s dalšími okolnostmi, zavdává autorům konspiračních teorií důvod myslet si, že úder Spojených států amerických na Irák v březnu 2003 je počátkem éry válek o ztenčující se zdroje ropy.

Statistika počtu obětí

Související informace lze nalézt také v článku Počet obětí teroristických útoků z 11. září.
Počet obětí teroristických útoků dosáhl 2 999 lidí, přičemž 19 sebevražedných únosců není do databáze zahrnutých. Místní Úřad hlavního koronera uvádí, že při útocích na New York zahynulo celkem 2749 lidí, z toho 147 pasažérů a členů posádek obou letů. Toho dne se v obou budovách WTC nacházelo 14 154 lidí, kteří pravidelně přicházeli mezi půlnocí a 8.47. Dalších 940 jich bylo zapsáno v hotelu Marriott, který byl umístěn mezi nimi. Přibližně 12 000 lidí - téměř všichni pod zónou nárazu - se dostalo ven, ale přinejmenším 1500 lidí v obchodním centru - a možná mnohem víc - přežilo nárazy letadel, ale zemřelo, protože se jim nepodařilo uniknout z místností, kde se nalézali, nebo z výtahů, dokud ještě budovy stály. V patrech, která zasáhla letadla, tedy natolik blízko, aby zemřeli okamžitě, se nacházelo necelých 600 lidí. V Pentagonu zahynulo přesně 125 lidí. Oběti v unesených letadlech se statisticky evidují v počtu 87 pro let č. 11, 59 pro let č. 77, 40 pro let č. 93 a 59 pro let č. 175.
V důsledku celé tragédie zahynulo statisticky 343 hasičů, 87 příslušníků Port Authority Police Department, 28 policistů New Yorku a 36 civilních zaměstnanců Pentagonu. V troskách přežilo pouhých 20 lidí. Autority, kterým byla svěřena nelehká identifikace těl, pracovaly s více jak 12 tisíci pozůstatků, leckdy velkými jen jako úlomek kosti či zubu, které navíc i po 5 letech nacházely na střechách budov, jež obklopovaly Světové obchodní středisko (např. Deutsche Bank).[2][3] K identifikaci byla použita technika analýzy DNA.
Z budov se při jejich pádu uvolnilo veliké množství velmi jemného prachu, který pokryl široké okolí, někde až do výšky několika centimetrů. Obsahoval částice zdiva i vnitřního vybavení budov, ale též nebezpečné látky včetně zplodin z PVC, dioxinyolova a karcinogenního azbestu z protipožárních izolací, rtuti z osvětlení a zplodiny s paliva doutnajícího pod zborcenými budovami Světového obchodního centra. Zejména dobrovolní záchranáři často pracovali bez dostatečného ochranného vybavení a později jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotní péče. Celkem bylo zdraví nebezpečnému prachu a plodinám bylo v dolním Manhattanu vystaveno 410 000 lidí. Podle poznatků programu WTC Medical Monitoring Treatment se u 20 000 z nich respirační onemocnění v minulých letech projevily. Dalším nebezpečím je je rychlý rozvoj rakoviny, u lidí zasažených prachem ze zřícených budov.New York City Department of Health hlásí 817 úmrtí na respirační onemocnění u policistů a hasičů zasahující v den tragédie (kteří pád přežili a dál operovali v oblasti), ale také u dobrovolných pomocníků při odklízení sutin a místních obyvatel.[4]

Komise pro 11. září

Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, které předsedal bývalý guvernér státu New Jersey
Thomas Kean, byla utvořena koncem roku 2002 s cílem připravit kompletní zprávu o okolnostech útoků, včetně možnosti na ně efektivně odpovědět. 22. července 2004 vydala Konečnou zprávu Komise k 11. září, která se stala terčem mnohostranné kritiky.[5][6]Zhroucení budov Světového obchodního centra
Související informace lze nalézt také v článku Zhroucení budov Světového obchodního centra.
Federal Emergency Management Agency dokončila studii o pádu budov v roce 2002. Prohlásila v ní že konstrukce budov WTC byla v pořádku a zhroutila se v důsledku zcela mimořádných faktorů, které stavitelé nemohli předpokládat. Zároveň vyzvala k dalšímu studiu. FEMA navrhla, že oslabení spojů bylo způsobeno oslabením podlahových trámů požáry, které nastaly následkem nárazu letadla. Podle zprávy FEMA a následné oponentury NITSu byly podlahy odděleny od hlavní konstrukce budovy následně se sesunuly jedna na druhou což vedlo k progresivnímu tj. "palačinkovému" kolapsu.[7]
Šetření FEMY bylo později revidováno, podrobnějším šetřením Národního institutu pro normy a technologie (NITS), který jí také konsultoval s odbornou veřejností. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 2005. Stejně jako FEMA také NITS konstatovala správnost konstrukce WTC a dále také konstatovala, že se závažností útoků a rozsahem ničení neměla americkáměsta dosud zkušenost. NITS také zdůraznil roli požárů, které však nebyly příčinou rozpadu spojů podlah s hlavní konstrukcí. Místo toho bylo zjištěno, že prohýbající se podlahy k sobě přitáhly obvodové sloupy: "To vedlo k vnitřnímu vyklenutí obvodových sloupů a jejich následnému selhání na jižní straně WTC 1 a na východní straně WTC 2 a zhroucení obou věží." [8]

Interní prověrka CIA

Generální inspektor CIA kontrolující interní zprávy CIA před 11. zářím byl ostře kritický k práci vyšších důstojníků CIA, kteří neudělali vše potřebné pro zastavení terorismu. Zejména nezadrželi dva z útočníků (Nawaf al-Hazmi a Khalid al-Mihdhar), když vstoupili na americké území a informace o nich nepředali FBI.[9]

Památník obětí

Vítězným projektem pro stavbu památníku obětí se stalo dílo architektů Michaela Arada a Petera Wolkera. Jejich práce s názvem Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti) počítá s vytvořením dvou nepříliš hlubokých "nádrží" přesně na místech, kde stály věže WTC. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, budou po vnitřních stranách instalované jména všech obětí z 11. září
2001 a také 6 obětí teroristického útoku na WTC z 26. února
1993. Do soutěže se zapojilo více jak 5000 projektů. Vítězná práce se již začala realizovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 SergiooU SergiooU | E-mail | 16. ledna 2017 v 22:20 | Reagovat

I found this page on 11th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama