11.září 2001 (druha část)

6. listopadu 2010 v 22:13 | já

Politické důsledky

Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním "uchopitelného" viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě al-Káida, jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal Afghánistán, na jehož území al-Káida vedená Usámou bin Ládinem cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. 7. října
2001 USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz Válka v Afghánistánu).
Dalším politickým důsledkem katastrofy z 11. září bylo vítané oteplení vztahů Ruska a USA. Ruský prezident
Vladimír Putin velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také Bush mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti Talibanu. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů NATOnovým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti terorismu a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadenému členovi paktu.

Reakce světových vůdců

Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro anglickou královnu Alžbětu II. byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro papeže
Jana Pavla II. nevýslovným hororem.Generální tajemník OSN
Kofi Annan vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro českého prezidenta Václava Havla to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. Francouzský prezident Jacques Chirac přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. Britský premiér Tony Blair zase poukázal na tento masový terorismus jako na nové zlo v dnešním světě. Italský premiér Silvio Berlusconi se neobával vyzvat na konfrontaci s teroristyruský prezident Putin jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti terorismuJaponský ministerský předseda Junichiro Koizumiřekl, že takovýto druh terorismu nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ubezpečoval, že Evropská unie bude pevně a plně stát za Spojenými státyafghánský ministr zahraničních věcí Wakil Ahmed Muttawakil po útocích prohlásil, že Taliban odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv terorismus v jakékoliv formě. V iráckém rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si USA zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu kubánská vláda nazvala katastrofu za americkou národní tragédii.

Ekonomický dopad

New York Stock Exchange byla v důsledku událostí z 11. září po 4 dny zavřena.
Ekonomický dopad teroristických útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje penězi v objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto hospodářství je velmi diverzifikované a decentralizované, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které se útoky příliš nenarušily.
Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytváří prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též pokračující stoupající nezaměstnanost. V roce 2001 přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V prosinci
2001 dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8 %, což je nejvíce za předešlých šest let.


Zničení WTC jako největší pojistná událost způsobená člověkem v historii

e vyšetřovací zprávě FBI se uvádí, že teroristé měli k dispozici na útoky na americké cíle půlmiliónový rozpočet. Sumu přibližně 500 tisíc USD odeslali z Německa na účet jednoho z teroristů. Odhaduje se, že teroristé za tuto "cenu" způsobili škody jen v New Yorku ve výši 40 miliard dolarů. V této astronomické sumě je už zahrnuté vyčištění Ground Zero, přebudování podzemních chodeb a metra. Jelikož v New Yorku a konkrétně ve WTC sídlilo několik společností s celosvětovou působností, dosah tragických událostí se poměrně rychle promítl do oblasti financí, hlavně však do pojišťovnictví.
Mezi prvními informacemi z New Yorku se objevily i první obavy pojišťoven z USA, ale i z Evropy. Oprávněně se domnívaly, že náhrada škod po teroristických útocích v USA dosáhne několik miliard dolarů. I největší světová pojišťovna, mnichovská
Rück, vyslovila obavy z velkého finančního zatížení. Protože byl náraz letadel záměrným útokem a teroristické činy patří do souboru událostí krytých pojišťovnami v USA, pojišťovny musí vyplatit pojistné sumy.
Hodnota akcií pojišťovacích gigantů jako jsou GeneraliMunich Re.Allianz a Swiss Re. v reakci na zprávy o útocích prudce klesla. Je zajímavé, že právě 11. září měl na 88. poschodí WTC jednat jeho majitel s právníky o důsledcích případného teroristického útoku na obě budovy. Larry Silverstein si Světové obchodní centrum pronajal na 99 roků teprve v srpnu
2001. Pojišťovny nepočítaly s tím, že obě budovy WTC budou zničeny současně anebo krátce po sobě, proto nebyly pojištěné dostatečně vysoko. Vlastně pojištěná byla jen jedna věž. Nikdo totiž nepředpokládal, že by mohly spadnout obě naráz. Odvoz 1,3 miliónů tun
železabetonu a ostatního znehodnoceného materiálu a vyčištění místa, kde stála "dvojčata", stálo 7 miliard USD. Stavitelé věže měli dostat od pojišťovny jen 1,5 miliardy dolarů, což je jen o něco více než byly náklady na postavení centra v 70. letech. Těsně před pádem "dvojčat" však tyto budovy ohodnotili na 5 miliard USD.

Výdaje státního rozpočtu USA

Rozpočet Bushovy administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard USD na domácí bezpečnostní programy a Bílý dům vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok 2002 na bezpečnost 34 miliard dolarů. Podle Ministerstva obrany USA samotné vojenské operace v Afghánistánu stály přibližně 2,9 miliardy dolarů a 1,8 miliard stála ochrana amerických míst Národní gardou v době války. Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard dolarů v letech 2001 až 2006. Z prvního balíku peněz, které Kongres poskytl americkému prezidentovi bezprostředně po 11. září pro boj s terorismem (40 miliard USD), Bílý důmvyčlenil pro obranu 17 miliard USD, 11 miliard přidělil městu New York a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama